Co je ekologičtější? "Igelitky" z pohledu čísel

Je lepší používat papírové tašky nebo polyetylénové (PE) tašky známé jako igelitky? Odpověď na tuto zdánlivě jednoduchou otázku není tak zřejmá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Je třeba se na to podívat i z pohledu životního cyklu papírových a plastových tašek na jedno použití. Z jejich výsledků vyplývá něco, co se zdá být proti veškeré logice a zdravému rozumu.

 

Jednorázové tašky?


První, co většinu z nás jistě napadne při otázce, zda je ekologičtější papírová taška nebo polyethylenová (igelitová) na jedno použití, bude to, že polyethylenová (plastová) taška musí mnohem více zatěžovat životní prostředí. Běžné plasty se nedají v přírodě odbourat, musí se buď skládkovat, nebo spálit. Ti přemýšlivější ještě mohou dodat, že se vyrábí z ropy, tzn. neobnovitelného zdroje, a proto je výhodnější a čistější používat papír. 

Výsledky studií životního cyklu tašek, ale překvapivě říkají pravý opak.

 

Srovnání použití papírových a "igelitových" tašek pro objem nákupu, který lze odnést v 1000 taškách
(výpočet upraven tak, aby tašky měly stejnou kapacitu)

 

Parametr

Papírová taška

Igelitová taška

Celková hmotnost tašek

52 kg

6 kg

Spotřeba energie v průběhu života tašky

2622 MJ

763 MJ

Spotřeba fosilních paliv

23 kg

15 kg

Podíl komunálního odpadu

34 kg

7 kg

Emise skleníkových plynů

0,08 tuny CO2

0,04 tuny CO2

Náročnost na vodu

264 litrů

15 litrů

Uvedená tabulka shrnuje data ze studie zpracované britskou společností Boustead Consulting & Associates v roce 2007 pro sdružení amerických výrobců plastových tašek, která vycházela z údajů vládních agentur a amerického úřadu na ochranu prostředí EPA.

Navíc výroba nového typu polyethylenové (igelitové) tašky je již energeticky a materiálově méně náročná než vlastní výroba a distribuce tašky papírové. Papírová taška má ve složeném stavu v průměru 5 až 10 násobně větší objem než taška igelitová. To se v poslední době, kdy se do ekologické náročnosti výrobku započítávají také distribuční a skladovací náklady, stává velmi pádným argumentem, proč by se členové evropské komise měli hluboce zamyslet nad plánovanými sankcemi.

Při výrobě igelitových PE fólií neunikají do ovzduší žádné škodlivé látky, prakticky se surový plastový granulát pouze zahřeje a vyfoukne se z něj nekonečná fólie, podobně jako při výrobě skla. Při zdlouhavé výrobě celulózy pro následnou výrobu papíru se do ovzduší uvolňuje obrovské množství sirovodíku a dalších toxických látek. Možnost opakovaného použití papírové tašky je několikanásobně nižší než u tašky polyethylenové (igelitové). 

Při běžném životním cyklu tašky, kdy se použitá polyethylenová taška (igelitka) odloží do všudypřítomných žlutých kontejnerů pro recyklaci plastů, tak polyethylenové (igelitové) tašky v žádném případě nezatěžují životní prostředí. Naopak, stávají se vítaným zdrojem pro výrobu regranulátu, podobně jako sklo nebo papír.

Až si budete brát svůj nákup – odpovězte si sami:

 Chceme se jen tvářit zeleně, nebo se tak i chovat?